ŠÍPSKÁ FATRA / květen 2018

Jako první ze všech posnídej na čerstvém vzduchu, rozluč se se spolunocležníky z povalu a blahoslav kolibu za poskytnutí nebývale přívětivé noci bez myší a nočních srážek. Vystoupej do sedla a nastup do úseku, kterým se budeš za pár hodin nazpět vracet. Co tě cestou nadchne, to si vychutnáš hned dvakrát, co ti bude cestu znepříjemňovat, naučíš se dalším pokusem lépe překonat. Zacházky ke Kľaku nebudeš litovat. Až opustíš sjízdnou lesní svážnici a vstoupíš do lesa, teprve tam začne ta pravá přetahovaná s kameny, stupy, lesními hřebínky. První skalní lezení nebude mít ale dlouhého trvání, cestička se zlomí, koruny prosvětlí, květiny postupně ohlásí přítomnost horských luk. První rozevřený výhled do údolí tě zastihne u Chládkové, na miniaturní skalní římse. Popojdi ale kousek dál po hřebeni a objevíš mnohem lepší rozhledovou plošinu. Uvidíš zde protilehlý hřeben Velké Fatry, tzv. Rakytovskou větev. Nemůžeš si tedy nevšimnout pyramidového Rakytova, kde ses v minulosti mlhou toulal. Nepřehlédneš ani rozeklaný Černý kámen a taktéž Ploskou s protilehlým svahem Borišova. Údolí se pod tebou otevírá jako velkolepá rozlehlá propast. Pohlédni dolů a soustřeď se. Dravci krouží pod tebou, ospale máchají křídly nad vrcholky zelenajících se smrků.

Louka plná kýchavic
Průchod otevřenou loukou za Chládkové (1240m). Pod mraky v dálce obrysy Západních Tater.

V lese tě praští přes nos vůně medvědího česneku, porůstá svahy v kobercích bohatě vyzdobených bílými květy. Na louce s výhledem na Malou Fatru, Šíp a i v dálce se objevivší Západní Tatry se náhle octneš v pralese. Vzrostlé kýchavice v bujném zeleném porostu se ti budou plést pod nohama. Stoupej rozvážně a moc jich nepošlap. Podlez statný kmen stromu, co odpočívá v podepření ve svahu a vylez na předvyhlídku Kľaku. Na samotný vrchol (1394m) to už je jen pár kroků. Kopec bys klidně mohl pojmenovat Muší hora. Masařky a rozličné druhy much tě ihned uvedou do svého království a vysvětlí ti, jak to zde chodí. Nesnaž se je odehnat, tak veliké přesile odolat nelze. Až se vynadíváš na protilehlý Kľak Lúčanské Malé Fatry, který svou konturou jen těžko s jiným kopcem spleteš, můžeš se obrátit na cestu zpět. Bude ti utíkat rychle, možná i rychleji, než sis původně myslel.

Chládkové
Cestou zpět se podruhé vynadíváš na parádní divadlo.

U Chládkové se naposledy zastav, na rozpukané skále nešlápni na horské netřesky. Vystaveny polednímu žáru slunce i třeskutým zimním mrazům zde snáší své stanoviště bez výhrad. Nemají na výběr, srozuměni se svým místem pro růst trpělivě očekávají vše, co přijde. Nestěžují si, jako my lidé. Drsné prostředí je zformovalo do velmi odolných rostlin. Pokud jednou vykvetou, jejich protažený stonek je odsouzen k zániku. Jejich místo využije sousední netřesk pro roztažení své růžice. Ničím se zde neplýtvá, nic nepřijde vniveč. Vše se zužitkuje. Lesem se propleteš, skalky seskočíš a v sedle Príslop si pohovíš ve stínu stromu. V trávě kvetou vstavače, vzácné orchideje. Nějaký čas můžeš věnovat na jejich focení, nebo se jen tak převalovat v trávě. Až se vydáš do stoupání na protilehlý svah sedla, kudy pokračuje cesta pod vrchol Príslopu, útulnu pod tebou už stačili osídlit jiní osadníci.

Louka s orchidejemi
Pohled na stoupání pod vrchol kopce Príslop.

Od sedla vystoupáš do lesa příkrou lesáckou cestou. Až jím projdeš, začneš přecházet otevřené svažité hřbety Turčianského hřebene. Za sebou uvidíš siluetu Kľaku, poprvé ho spatříš ve své mohutnosti. Na levé straně se v dálce vypíná dlouhý a zdánlivě plochý hřeben – to je Lúčanská Malá Fatra. Celou jsi jí přešel, víš už, jak její náročný reliéf dokáže potrápit nohy. Přehlédneš ji z tohoto místa celou, nejzřetelněji pak oblast Martinských holí a konec masivu u Strečna, kde hory padají příkře dolů k Váhu. Cestou narazíš i na zdroj vody. U napajedla se můžeš osvěžit.

Silueta Kľaku
Na svazích Nižné Lipové.

U Vyšného Rudna musíš odbočit na žlutou značku. Na vrchol Magury je to kousek bez výrazného stoupání, tady se nazapotíš, zato začínající sestup ti dá doopravdy zabrat. Budeš klesat přímo kolmo k vrstevnicím, kolena prověříš. Nemiň odbočku v lesích z hlavní svážnice, kamennou pěšinou na temeni připomínající křivoklátskou pleš se suň opatrně dolů. Při brždění ti může prasknout opěrná hůl, novou si ale už nehledej. Dosáhl jsi totiž přístřešku Nad Nolčovom u potoka Ráztoky, kolem kterého jsi včera stoupal na kolibu. Až se v něm uvelebíš, raději zkontroluj čas odjezdu vlaku do Ružomberku. Budeš muset spěchat, abys byl na zastávce v Krpeľanech včas. V tu dobu ještě nebudeš vědět, že má vlak nejméně půlhodinové zpoždění.

V zákrytu
V dálce Stoh zakrývající Rozsutec.

Vše se mění a před lety navštívenou pizzerii v Ružomberku už u Váhu nenajdeš. Místní ti poradí, kam na náměstí zajít a v napůl venkovní terase zakončíš přechod Šípské Fatry. Měl ses tu krásně a vlídně mezi horami.

zobraziť na mape

Všechny fotky z přechodu